Tereza Groszmannová: Jsem prostě praktická žena!

Rozhovor s jednou z nejvýraznějších hereckých osobností brněnské divadelní subkultury, která po dlouhá léta zachovává tvůrčí věrnost činohře Národního divadla Brno. Žena intenzivního elánu, i donedávna netušených schopností. Seznamte se s Terezou Groszmannovou!

Ahoj Terezo, jaký byl Tvůj rok s Hester Swan a celá právě uplynulá sezona vůbec?

Mít možnost se pravidelně nořit do tak strhujícího příběhu, plného zběsilé vášně,  je jedním slovem paráda. Příležitost pravidelně si užívat v jednom z nejlépe napsaných příběhů považuji za jeden z největších darů, jimiž mě moje profese obdařila.

A aktuálně končící sezona? Upřímně se domnívám, že tak nádhernou asi už nezažiju. 

Jak se Ti herecky existuje v dramatickém světě Mariny Carr?

Ve světě M. C. je těžké se cítit lehce. Osudy v jejích hrách jsou příliš vypjaté, aby si člověk mohl aspoň na minutu na jevišti vydechnout. Ale jak sama autorka říká, udělám si kafe, jdu si prožít drama, a pak vyzvednu děti ze školy…. 

Jak funguje Tvoje spolupráce s dětskými představitelkami Josie Killbrideové, tedy dcery Tvojí dramatické postavy?

Holčičky v Bažině jsou obě neskutečně šikovné. Obě dokáží okamžitě reagovat na drobné změny a odchylky v domluveném aranžmá. Obě jsou už teď profíci! 

Promítá se do Tvé herecké interpretace Hester Swan nějak zkušenost z mateřství, respektive z bolestného ukončování dlouholetých vztahů?

Máme s Hester pár společných věcí – vášeň, mateřství a ano i ukončené vztahy. Narozdíl od Hester, nikdy neprobíhalo mé odcházení tak dramaticky. Jsem prostě praktická žena.

Jak bys definovala specifikum režijního  přístupu Martina Františáka?

Naše fungování s Martinem Frantisákem šlo lehce, bez hádek, pláče a podobných hysterií. Tak nějak to všechno klaplo samo od sebe. 

Jak už jsme nakousli v úvodu, letošní sezona pro Tebe byla intenzivně profesně přínosná, hlavně co se rozšiřování obzorů týče. V inscenacích Odyssea, Rozmarné léto a Obrys ses úspěšně utkala s novými estetickými výzvami. Má Tvoje nově projevená náklonnost k fyzickému divadlu kořeny v minulosti, nebo se jedná o spontánní explozi posledního roku?

Co se týče nové zkušenosti se vzdušnou akrobacií – a pohybového divadla vůbec, myslím, že na takové výzvy /a to doslova/ jsem čekala celý život.

Co očekáváš od změny na postu uměleckého šéfa činohry, která v NdB proběhne v příští sezoně (režiséra Martina Františáka ve funkci vystřídá dramaturg Milan Šotek)?

Žádná očekávání v tuto chvíli nemám. Nechám se překvapit.

Co Tě čeká v létě a na podzim?

Moře, stanování, rodina blízká i vzdálená, herecký workshop, který provedu s přáteli, a klid… 

Tak nějak tuším, že celý půlrok nebudu zkoušet, takže na podzim se těším hlavně na reprízu tanečního představení Obrys, kterou odehrajeme v New Yorku! 

X